Hudba a divadlo

20:00 - 21:30 v Nádvoří, Arcibiskupský zámek Kroměříž

Slavnostní zahajovací koncert festivalu, speciálně zaměřen na 200. leté výročí narození Bedřicha Smetany. Zazní jeho nejznámější dílo v podání Filharmonie Bohuslava Martinů a Moravské filharmonie Olomouc pod vedením dirigenta evropského formátu a kroměřížského rodáka, Tomáše Netopila.

 

Program

Bedřich Smetana (1824–1884): Má vlast

                                                          Vyšehrad

                                                          Vltava

                                                          Šárka

 

                                                – přestávka 15 minut –

 

                                                          Z českých luhů a hájů

                                                          Tábor

                                                          Blaník

 

Vstupenku na zahajovací večer můžete zakoupit ZDE právě TEĎ.

KOUPIT VSTUPENKU NA ZAHAJOVACÍ VEČER

 

Účinkují

Tomáš Netopil – dirigent

Filharmonie Bohuslava Martinů

Moravská filharmonie Olomouc

 

22:30 - 23:50 v Pod balkónem, Podzámecká zahrada Kroměříž

Bedřichem Smetanou páteční večer nekončí! V Podzámecká zahradě se můžete těšit na vystoupení světově uznávaného jazzmana, pianisty a skladatele, Emila Viklického.

Můžete se těšit na jazzové varianty moravských lidových písní a na skladby samotného Emila Viklického.

 

Účinkují:

Emil Viklický – klavír

Jiří Stivín Jr. – bicí

František Uhlíř – kontrabas

 

11:00 - 12:00 v Sněmovní sál, Arcibiskupský zámek Kroměříž

Program:

Jiří Antonín Benda (1722–1795):           Fantasie c moll pro cembalo sólo

Fridrich II. Veliký (1712–1786):              Sonáta e moll pro flétnu a basso continuo
                                                                            Grave – Allegro – Tempo giusto

 

Jiří Antonín Benda:                                Sonatina C dur cembalo solo  

 

Jan Jiří Benda (1714–1752):                 Sonáta I. C dur pro flétnu a basso continuo

                                                                           Andante – Allegro – Allegro

                                                                 

Johann Joachim Quantz (1697–1773):  Tři capriccia formě sonáty pro flétnu sólo

 

Florian Urban (?–1788):                           Florian Urban: Rondo f moll

 

Jiří Antonín Benda (1722–1795):            Sonáta G dur pro flétnu a obligátní cembalo

                                                                          Allegro moderato – Andante – Allegro

 

Účinkují:

Jiří Havrlant – cembalo

Michaela Šikulová Ambrosi – příčná flétna

 

15:00 - 16:00 v Sněmovní sál, Arcibiskupský zámek Kroměříž

Program:

 

 Anonym:                                                     Sonata no. 12 (Kroměřížský hudební archív) 

Nicola Matteis (1650–1713):                     Diverse bizzarie sopra la Vecchia Sarabanda o pur Ciaccona 

Arcangelo Corelli (1653–1713)                 Sonata F dur no. 4, op. 5 

                                                                           Adagio – Allegro. Adagio – Vivace – Adagio – Allegro 

 

Giovanni Benedetto Platti (1697–1763):  Trio Sonata D dur WD 681 

                                                                          Grave – Allegro – Siciliana – Giga 

 

Arcangelo Corelli (1653–1713):                 La Follia 

Účinkují:

Micheala Koudelková – zobcové flétny

Libor Mašek – violoncello

Monika Knoblochová – cembalo

20:00 - 21:30 v Sněmovní sál, Arcibiskupský zámek, Kroměříž

První česká opera je jen jedna a stejně jako hymna je nesmazatelným pokladem naší historie.

 

Lásce neporučíš. Růžena a Vojtěch se do sebe zamilovali na první pohled, ale jejich otcové s nimi mají jiné plány.

Dráteník je komická opera o dvou dějstvích na libreto českého básníka a překladatele Josefa Krasoslava Chmelenského (1800-1839). Premiéru měla 2. února 1826 v pražském Stavovském divadle. Na Škroupův popud vypracoval Chmelenský poměrně rychle libreto a předložil jej Škroupovi ke zhudebnění. Ten partituru opery, uzpůsobenou zvyklostem vídeňského singspielu a francouzské opéra-comique, dokončil někdy před koncem roku 1825, a protože ji považoval za svou první významnou skladbu, přidělil jí opusové číslo 1. Sám pak Dráteníka nastudoval a vystoupil v něm v titulní tenorové úloze. Premiéra první původní české opery byla vnímána jako prvořadá společenská událost a zúčastnili se jí nejvýznamnější osobnosti českého kulturního života.

 

Vstupenku na sobotní večer můžete zakoupit ZDE právě TEĎ.

KOUPIT VSTUPENKU NA SOBOTNÍ VEČERNÍ PROGRAM

 

 

Účinkují 

Dráteník/Škroup: Matúš Šimko

Růžena: Lenka Cafourková Ďuricová

Vojtěch: Marek Žihla

Liduška: Aneta Podracká

Květenský: Aleš Janiga

Lána: Simeon Hána

Kůl: Martin Vodrážka

Hranatý/Chmelenský: Martin Mihál

 

Režie: Kateřina Křivánková

Kostýmy, scéna: Sylva Marková

 

Volantes Orchestra

umělecký vedoucí: Marek Čermák

22:30 - 23:50 v Pod balkónem, Podzámecká zahrada

Program

Ethel Waters (1896–1967): I found new baby

Ted Snyder (1881–1965): The sheik of Araby 

Louis Armstrong (1901–1971): Hrej mi

J. K. Oliver (1881–1938): Creole jazz

S. E. Nováček (1911–1979): Jen pro ten dnešní den

Lew Pollack (1895–1946): That´s a plenty

Petr Skoumal (1938–2014): Starý pán

James F. Hanley (1892–1942): Indiana

Louis Alter (1902–1980): New Orleans

Jaroslav Ježek (1906–1942): Ezop a Brabenec

                                                   Svítá

Scott Joplin (1868–1917): Maple leaf rag

Paul Severson (1928–2007): Svatí pochodují

Ivan Mládek (*1942): Jazz

Ludvík Podéšť (1921–1968): Dva roky jezdím bez nehod

Jaroslav Ježek: Život je jen náhoda

Bennie Moten (1893–1935): South

Jerry Herman (1931–2019): Hello Dolly

Jiří Šlitr (1924–1969): Tereza

Tom Delaney (1889–1963): The jazz – Me Blues

George W. Meyer (1884–1959): Sugar

Petr Hapka (1944–2014): Šaškové počmáraní

Matylda (Australská lidová)

R. Rodgers (1902–1979): Lady is tramp

Fred Ebb (1928–2004): Cabaret

H. Carmichael (1899–1981): Lazy River

Jaroslav Ježek: Nebe na zemi

Jiří Šlitr: Blues pro tebe

Martin Kudlička: Města nad řekou

Kurt Weill (1900–1950): Mackei Messer

Duke Elilington (1899–1974): Já bych si rád najal dům

Fred Rose (1898–1954): Dej mi pár okovů

Dalibor C. Vačkář (1906-1984): Je mi do zpěvu

Jiří Šlitr: Árie měsíce

 

Účinkují

Swing-Dixie AČR

15:00 - 16:00 v Sněmovní sál, Arcibiskupský zámek Kroměříž

Program:

Johann Heinrich Schmelzer (?1620–1680):                           Sonata a 4 detta La Carolietta
Bonifazio Graziani (1604–1664):                                             Ad Matrem venite
Georg Arnold (1621–1676):                                                      Canzon à 4
Anonym /? Heinrich Ignaz Franz von Biber (1644–1704):     In sole posuisti
Johann Joseph Fux (1660–1741):                                            Sonata à 4
Giovanni Legrenzi (1626–1690):                                              O dilectissime Jesu
Johann Heinrich Schmelzer:                                                     Sonata quarta
Pavel Josef Vejvanovský (1639/40–1693):                             Sonata à 4
Anonym / ? J. H. Schmelzer:                                                     Gegriest seist du

 

Účinkují:

Lenka Cafourková Ďuricová soprán & CAPELLA ORNAMENTATA

Richard Šeda – cink, zobcová flétna, umělecký vedoucí

Vojtěch Zajíc – barokní housle

Jakub Zívalík – barokní trombon

Michaela Bieglerová – dulcian, zobcová flétna

Marek Čermák – varhanní pozitiv

 

Slovo k programu:

Kroměřížská kapela biskupa Karla z Lichtensteinu – Castelcorna (1624–1695) je fenomén, který stále vzbuzuje zájem odborné i laické veřejnosti. Bohatostí repertoáru i dobře vybaveným instrumentářem se zařadila mezi nejvýznamnější hudební tělesa v českých zemích v pobělohorském období. Zásadní vliv na formování kapely měl nesporně skladatel, trubač a kapelník Pavel Josef Vejvanovský (1639/1643–1693), jehož osobní „sbírka“ dnes tvoří základ nejstarší části kroměřížského archivu. Když jsem v roce 2008 v kodaňské královské knihovně studoval sólová mariánská moteta Bonifazia Grazianiho (1604–1664), netušil jsem, že narazím na jednu zvláštnost týkající se kroměřížské hudební sbírky. V roce 1669 vyšla v Římě Grazianiho sbírka Motetti a voce sola obsahující mariánské moteto Ad Matrem venite pro soprán a basso continuo, jež vyšlo tamtéž tiskem. V lichtenšteinské kroměřížské sbírce se pod autorstvím Alessandra Pogliettiho nachází Moteto à 6 (1675), které je, až na malou odlišnost v ritornellu, zcela shodné s Ad Matrem venite Bonifazia Grazianiho. Poglietti k motetu mistrně dokomponoval 5 viol, čímž dodal skladbě slavnostnější charakter. Nabízí se otázka, co vedlo Pogliettiho k této „aranži“ a navíc nepřiznání Grazianiho autorství? Poglietti byl od roku 1661 dvorním a komorním varhaníkem císaře Leopolda I. ve Vídni, ale později se ucházel o místo u biskupa Karla, což se mu však nepodařilo.Dvorní císařský kapelník a jeden z nejvýznamnějších houslistů své doby Johann Heinrich Schmelzer, byl v mládí hráčem na cink ve vídeňské katedrále sv. Štěpána. Jeho Sonata à 4 detta la Carolietta, ve svém názvu skrývající jméno kroměřížského biskupa Karla, je dochována unikátně v rukopise pouze v Kroměříži. V této sonátě mistrně využil čtveřici v tehdejší době velmi užívaných nástrojů – housle, cink, trombon a dulcian. Český rodák Heinrich Ignaz Franz von Biber, žák J.Schmelzera, byl přítel a spolupracovník Pavla Vejvanovského. Do Kroměříže přišel z Vídně patrně v roce 1668, kde pobyl necelé 2 roky. Ze služeb biskupa však odešel bez předchozí výpovědi a bez biskupova vědomí do služeb arcibiskupa Maxmiliana do Salzburgu. Ze Schmelzerových dopisů víme, že biskupa Biberův odchod velmi roztrpčil, protože v něm spatřoval projev nevděku. Biber však do Kroměříže zasílal skladby, vesměs autografy, které jsou dnes ozdobou Liechtensteinovy sbírky. Hudební skladatel a varhaník Georg Arnold se narodil v roce 1622 ve Valticích (Feldsberg) na Jižní Moravě na panství Lichtensteinů. Byl varhaníkem farního kostela sv. Marka ve městě
Wolfsbergu a od roku 1649 se stal dvorním varhaníkem v Bamberku u biskupa knížete Melchiora Otto Voit von Salzburg. Později převzal povinnosti regenschoriho katedrály v Bamberku. Jeho Canzon à 4 se dochoval v tištěné sbírce Canzoni, ariae et sonate pro 1–4 hlasy vydané v Bamberku v roce 1659 a v Kroměříži v opisu kolem roku 1660.